Logo firmy Hana Čechová

H a n a Č E C H O V Á

Prodej dámské konfekce
Majitel Adresa DIČ Telefon E-Mail
 Hana Čechová   Nábřežní 309, Jaroměřice n.Rok.   67066224   CZ-6062251371   603239156  E-Mail: cechova(zavináč)atriumstyl.cz
   Dobrou noc.  Dnes je Pátek 29. března 2024 ,  svátek má Taťána



PŘIPRAVUJEME


PŘEHLÍDKY


Korektor:
Schneiderová Jana

Aktualizace:
10.10.2019


BMI - (Body Mass Index = index tělesné zdatnosti) je považován za kritérium vyjadřující "přiměřenou" tělesnou hmotnost související se zdravím.
  Spočítejte si svůj BMI index     Vaše výška (cm):   Vaše váha (kg):     Váš BMI: 
Podváha Za lidi s podváhou se počítají lidé, kteří mají BMI méně než 18,5. Čím nižší je hodnota, tím vyšší je riziko výskytu onemocnění. Nízké BMI většinou znamená nějaký zdravotní problém a tak je na místě navštívit svého lékaře.
Normální váha Za lidi s normální váhou jsou počítání ti, kteří si spočítají BMI mezi 18,5 a 24,9. Takoví lidé si mohou gratulovat. Mají ideální váhu a nehrozí jim žádná rizika vyplývající z problémů s váhou.
Mírná nadváha Lidé s mírnou nadváho mají BMI mezi 25 a 29,9. I když ještě není jejich váha tak nebezpečná, může znamenat mírná rizika, zvláště tam, kde jsou k nemocem spojovaným s nadváhou například rodinné dispozice.
Obezita 1. stupně Zahrnuje BMI od 30 do 34,9 a znamená již značné zdravotní riziko. Zvyšuje se riziko onemocnění kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou II. typu, vysokým tlakem a dokonce některými druhy rakoviny. Rozhodně byste měli se svoji váhou něco dělat.
Obezita 2. stupně Do této skupiny spadají lidé s BMI od 35 do 39,9. I tato skupina znamená vysoké zdravotní riziko. Podle výzkumů se lidé s vysokým BMI dožívají méně let než ostatní. A upřímně řečeno, jejich váha jim přináší i spoustu dalších nevýhod a snižuje tak kvalitu života. I minimální snížení váhy je zde úspěch, za který stojí za to bojovat.
Těžká obezita Za lidi s těžkou obezitou se počítají lidé s BMI vyšším než 40. Rizika nemoci a úmrtí jsou již velmi vysoká.

Ženy obvykle věří, že vypadají nejlépe, pokud je jejich BMI v rozmezí 20 – 22, zatímco muži se cítí spokojeni s BMI v rozsahu 23 – 25.
Nezapomeňte, že i když budete mít nějaké to kilo navíc a rozhodly byste se hubnout, tak jen proto, že chcete být hlavně zdravá a ne proto, že chcete být štíhlá a krásná!!! Být hubená neznamená být zdravá.
Něco o tělesné hmotnosti a moralitě člověka

Spojitost mezi tělesnou hmotností a mortalitou je předmětem diskusí. Nejdůležitějšími otázkami jsou přitom tři: existuje hmotnost optimální pro dosažení vysokého věku? Mění se optimální hmotnost s věkem, pohlavím nebo rasou? Je často pozorovaná zvýšená úmrtnost velmi hubených lidí bezprostředně zaviněna jejich nízkou hmotností, nebo jsou hubenost a vyšší úmrtnost společným důsledkem jiných faktorů (kouření, současně probíhající choroba)? Zajímavé je, že diskusím o rizicích nízké tělesné hmotnosti je věnováno daleko více pozornosti, než obezitě, která dnešní společnost ohrožuje mnohem více.

Spolehlivější pohled na tyto otázky měly umožnit výsledky prospektivní studie, provedené v USA. Po dobu 14 let byl sledován soubor 457 785 mužů a 588 369 žen. Za dobu sledování zemřelo 201 622 osob. Při hodnocení souvislosti BMI a mortality byly brány v úvahu kouření a přítomnost další choroby. U osob, které nikdy nekouřily, byla dále sledována souvislost s pohlavím, věkem a rasou.

Vztah mezi BMI a mortalitou byl podstatně ovlivňován kouřením a přítomností základní choroby.

U lidí, kteří nikdy nekouřili, byla mortalita nejnižší při BMI u mužů 23,5-24,9, u žen 22,0-23,4. Ve srovnání s touto skupinou bylo riziko osob s nejvyšším BMI zvýšeno u mužů 2,8x, u žen 2,0x (tato závislost neplatí pro černé muže a ženy, u nichž vysoký BMI riziko úmrtí neovlivňuje).

Byly zjištěny i některé další specifické souvislosti. Nejtěžší muži i ženy měli o 80% zvýšené riziko zemřít na karcinom. U nejhubenějších se taková souvislost neprojevila (u zvířat omezení příjmu potravy dramaticky snižuje incidenci nádorů a rychlost jejich růstu).

Naproti tomu distribuce podle Gausovy křivky (nejvyšší riziko v populaci zjištěno u nejhubenějších a u nejtěžších) byla nalezena ve vztahu k mortalitě z kardiovaskulárních příčin. Důvodem pravděpodobně je zvýšené riziko úmrtí mladých hubených mužů i žen v důsledku cerebrovaskulárních příhod, pneumonií a chorob CNS (v jiných studiích byla hubenost statisticky významně asociována se zvýšeným rizikem respiračních a CNS chorob).

Obecně platí, že vysoký BMI je spojen se zvýšeným rizikem úmrtí ze všech příčin, u mužů i u žen, ve všech věkových skupinách – i když u osob starších 75 let se toto riziko relativně snižuje, v absolutních číslech zůstává vyšší, a u nejstarších jedinců je nejvyšší.

Ilustrováno několika čísly: Muži i ženy s BMI nad 30 (což je např. žena 163 cm vysoká a vážící nad 79 kg nebo muž s mírami 178 cm a 94,4 kg) vykazují mortalitu o 50-100% vyšší, než osoby s BMI pod 25. Mortalita osob s BMI mezi 25-30 je zvýšená asi o 10-25%.

Relativní riziko úmrtí je u velmi obézní ženy (BMI 40 a více, což znamená 163 cm a více než 105 kg) ve věku 30-64 let 2,7x vyšší, ale u ženy starší 75 let je zvýšeno pouze 1,4x (ale vzhledem k celkově vyšší mortalitě starých osob je rozdíl mezi obézními a neobézními ve skutečnosti větší, než u mladších – samozřejmě v neprospěch obézních).

Hlavním poučením ze studie je, že optimální BMI pro dlouhověkost je u žen i mužů v rozmezí hodnot 20,5-24,9, a že tyto hodnoty platí pro všechny věkové skupiny. Zatím jsou zpravidla uváděny různé hodnoty optimálního BMI pro ženy a pro muže a pro různé věkové skupiny. Oprávněnost takového přístupu analýza mimořádně velkého materiálu nepotvrdila.

D. F. Williams z CDC Atlanta v redakčním komentáři dává výsledky studie do širších souvislostí.

Především cituje z editorialu Kassiera a Angella, publikovaného v NEJM v minulém roce: „Dokud nebudeme mít lepší informace o zdravotních rizicích obezity a o příznivých důsledcích a o rizicích snah o snížení hmotnosti, musíme mít na paměti, že léčba obezity může být škodlivější, než sama obezita.“ Což nemá být výrazem nihilizmu – autoři editorialu jen zdůrazňují, že „nejdůležitější úlohou lékaře je poradit pacientovi, jak obezitě předcházet“.

Komentář souhlasí s tím, že prvořadým úkolem je primární prevence. Připomíná ale špatné zkušenosti s primární prevencí kardiovaskulárních chorob, kde individuální působení příliš velký efekt nemělo, a pokles mortality je hlavně důsledkem účinnější léčby. K viditelnému pokroku došlo, až když se podařilo uskutečnit některé změny celkového prostředí (stimulace cvičení na pracovištích, budování parků a stezek pro pěší, pokles kuřáctví...). Podobné možnosti je zřejmě třeba hledat i v prevenci obezity.

Přesto ale platí, že každému dospělému pacientovi, který v poslední době přibral 4-5 kg, případně se mu zvětšil obvod pasu o více než 2 cm, by měl jeho lékař doporučit, aby neprodleně začal alespoň s malými změnami ve svém způsobu života, zejména pokud jde o množství jídla a pohybu.

Podle: New Engl. J. Med. 341:1097 a 1140, 7 October 1999.

 Zpět 








facebook
prazdne
Webmaster
©Rudolf Čech


querty informace